Odpovědi na často kladené otázky

Čínské termíny v jsou uváděny v "kantonštině" (přepis Yale); v rámci snažší identifikace v odborné literatuře, vycházející především ze standardní ("pekingské") výslovnosti čínských znaků, uvádíme v kurzívě a většinou v závorkách i standardní výslovnost (přepis pinyin).

Co obnáší trénink začátečníků?
Trénink začátečníků se skládá ze základních postojů a základních technik; po jejich zvládnutí přichází na řadu první sestava. Pravidelnou a nezbytnou součást tréninku začátečníků tvoří dále cvičení ve dvojici, otužování, posilování a relaxační cvičení. Důraz je kladen především na vybudování pevných základů

Jaký je rozdíl mezi "Hungga" a "Hungkyun"? Znamenají výrazy "Hung Gar" a "Hung Kuen" totéž jako výrazy Hungga a Hungkyun?
"Hungga" a "Hungkyun" jsou zkrácené podoby "kompletního" názvu stylu, který by mohl znít např. jako "Siulam Hungga kyunseut". "Siulam" (v stand. čínštině Shaolin) je jméno kláštera, na jehož technikách a tréninkových metodách se styl zakládá; "Hung" pochází z příjmení zakladatele tohoto stylu, Hung Heiguna; "ga" znamená "rodina", "klan"; "kyun" znamená pěst; "seut" znamená umění. Poslední dva výrazy tvoří idiom "kyunseut", který v čínštině znamená "bojové umění". "Siulam Hungga kyunseut" bychom tedy mohli přeložit jako "siulamské bojové umění rodiny Hung". Jelikož jsou výrazy "Hungga" a "Hungkyun" de facto synonymní, používáme na našich stránkách obě podoby.
K druhé otázce: "Hungga" a "Hungkyun" znamená totéž co "Hung Gar" a "Hung Kuen" - jedná se pouze o jiné způsoby přepisu.

Co znamená výraz "gungfu"?
Výraz "gungfu" (gongfu) je co se týče západního světa bezesporu nejpoužívanějším a nejznámějším temínem pro čínská bojová umění. Po čistě jazykové stránce však s bojovými uměními víceméně nesouvisí - mezi základní významy totiž patří "čas"; "umění", "dovednost", "zručnost", "mistrovství"; "práce", "námaha", "úsilí". Přeloženo opisem, gungfu (gongfu) znamená dovednost či mistrovství v jistém oboru lidské činnosti (ne tedy nutně bojovém umění), dosažené dlouhodobým a namáhavým tréninkem.

Jak jsem se dočetl na vašich stránkách, Hungga obsahuje řadu zbraní. Které z nich by se daly charakterizovat jako nejtypičtější pro tento styl?
Zbraňové curriculum stylu Siulam Hungkyun bylo v průběhu let obohaceno o řadu zbraní, a to i severočínského původu (kopí, šavle, rovný meč, řetězový bič etc.); mezi nejcharakterističtější zbraně Hungkyun však patří zbraně typicky jihočínské: dlouhá, tzv. jednokoncová tyč (zastoupená v sestavách "tyč rodiny Lau" a "tyč osmi trigramů pátého syna") a pár širokých nožů (sestavy "motýlí nože" a "velké půlměsícové nože"). Není bez zajímavosti, že dlouhá tyč a pár širokých nožů patří mezi typické zbraně i dalšího ze slavných jihočínských systémů, Wingcheun.

Mohou se cvičení Hungga věnovat i dívky? Slyšela jsem, že styl Hungga patří mezi styly tvrdé a tedy pro ženy nevhodné.
Samozřejmě, že se cvičení Hungga mohou věnovat i ženy a dívky, ať už kvůli zdraví, "postavě", sebeobraně atd. Dokladem toho, že Hungga i na mistrovské úrovni není jen doménou mužů, je poslední manželka sijou Wong Feihunga, slavná "Tygřice" Mok Gwailaan.

Co znamená kosodélník, který má vaše asociace ve znaku? Setkal jsem se s tímto symbolem i na jiných stránkách o Hungga.
Do tvaru diamantu (kosodélníku) jsou vepsány znaky pro tygra a jeřába. Celému symbolu se proto říká "diamant tygra a jeřába" - je jakousi "trademark" všech škol, odvozujících svoji linii od velmistra Lam Jou, který tento symbol začal na počátku 30. let našeho století používat.

Dočetla jsem se na vašich stránkách, že sifu Y.C. Wong ovládá i styl jménem pegkwa. Mohli byste prosím tento styl stručně přiblížit?
Pekgwa (v stand. čínštině pigua) je tradiční sevoročínský styl gungfu, který vzniknul za vlády dynastie Ming. "Pek" znamená "sekat", "seknout" (zezhora dolů), "gwa" "věšet", "zavěsit"; "švihnout" (zezdola nahoru)". Styl pekgwa byl pro svoji bojovou praktičnost oblíbený především v armádě, mezi bodyguardy a u zaměstnanců ozbrojených eskort karavan. V druhé polovině 20. století styl pekgwa kraloval v jihoasijských fullkontaktních turnajích.
Pekgwa klade důraz na uvolnění, rychlost, hbitost a celkovou koordinaci těla. Ačkoliv se jedná o původem severočínský systém, je prost akrobatických pohybů jiných severních stylů, např. shaolinských či stylů moderního wushu.
Sifu Y.C. Wong studoval pekgwa u slavného hongkongského velmistra Gang Dakhoie, "přísežného bratra" Hungga velmistra Lam Jou. Když sifu Wong ovládl kompletní curriculum stylu Hungga a formálně zakončil své studium, byl to právě Lam Jou, kdo ho doporučil do Gang Dakhoiovy školy.
Velmistr Gang je zakladatelem školy daaising pekgwa mun, kombinující opičí styl "velkého světce" (daaising), který se Gang naučil od mistra Kau Sei, se stylem pekgwa, který studoval pod vedením svého otce.
Pekgwa se ovšem často cvičí i v kombinaci s jinými styly, např. baatgik kyun (baji quan, "styl osmi extrémů").

Existuje v Hungga trénink vnitřní energie?
Trénink vnitřní energie, heigung (qigong), popř. noigung (neigong), je integrální naprosté většiny stylů čínských bojových umění. Student Hungga gungfu se s mnoha vnitřními aspekty setkává už v samotném počátku svého studia, např. kultivací dechu/energie hei (qi) v rámci statického tréninku postojů či při cvičení základních sestav.
Explicitní úvod do "vnitřního gungfu" představuje sestava Sap ying kyun (Deset forem), vyhrazená pouze pokročilým studentům, vrcholem Hungga curricula je slavná sestava bojového heigungu, Titsin kyun (Železné vlákno). Nutným předpokladem je dokonalé zvládnutí většiny předchozích technik, ovšem i zde hrozí v případě špatného provádění sestavy nebezpečí vnitřního zranění. Řada mistrů popisuje situace, kdy si žáci stěžovali na bolest v prsou, závratě a nevolnost, v horších případech dokonce došlo ke zvracení krve, proto je třeba tyto sestavy cvičit jen pod dohledem zkušeného mistra. Plodem pravidelného a správného cvičení heigungu stylu Hungga je kromě síly bojových technik také zdraví, duševní vyrovnanost a dlouhověkost.

Kde je možno sehnat nějaké informace o klášteru Shaolin?
O tzv. severním (henanském, songshanském) klášteru Shaolin existuje celá řada pramenů - z těch internetových je možné doporučit např. internetové stránky Richarda Russela, laického učedníka henanského kláštera (www.russbo.com).
V případě jižního kláštera Shaolin (kant. Siulam), se kterým je úzce spjat vznik a vývoj řady slavných jihočínských stylů, např. Hungga či Wingcheun, je situace o poznání složitější - kvalitních pramenů je bohužel nedostatek. Z prací, zabývajících se legendami a historií jižního kláštera Shaolin, lze doporučit vynikající studii Ng Ho, When the Legends Die. A Survey of the Tradition of the Southern Shaolin Monastery (in: A Study of the Hong Kong Martial Arts Film, Urban Council, Hongkong 1980, str. 47-86.).